Články

Krajské zdravotníctví trápí chybějící personál

Plán na výstavbu nové nemocnice v Malenovicích spolkne většinu peněz, které mohou jít v příštích desetiletích do krajského zdravotnictví. Hrozí tak, že kraj utopí příliš velké množství prostředků do cihel a budov a peníze budou chybět na řešení nejpalčivějšího problému našeho zdravotnictví – chybějícího personálu.

Investice do budov a zařízení jsou potřebné, největší hrozbou pro zajištění kvalitní péče v našem kraji je ale nedostatek doktorů, zdravotních sester, sanitářů a dalších zdravotnických pracovníků. Tento problém se týká celé České republiky a je dlouhodobý, bohužel ve Zlínském kraji se po nástupu Jiřího Čunka do funkce hejtmana ještě zhoršil.

Ilustruje to například situace zdravotních sester z Krajské nemocnice, které jsou nuceny sloužit každý měsíc až 20 dvanáctihodinových směn. Provoz jednotlivých oddělení je tak možný jen na úkor jejich zdraví i rodinného života, což je dlouhodobě neudržitelný stav.

Jiří Čunek personální problémy bagatelizuje, jejich řešení nenabízí. Tvrdí, že nová nemocnice sama o sobě přiláká dostatek zdravotníků. Podle jeho slov se do Malenovic jen pohrnou, protože jejich největší problém je v současnosti špatné pracovní zázemí ve stávajícím areálu. To ale sami zaměstnanci odmítají, stav Baťovy nemocnice podle nich rozhodně není tak špatný, jak hejtman tvrdí, a zázemí většiny oddělení je nově zrekonstruované, nebo alespoň přijatelně udržované.

Jedním ze zásadních faktorů jsou platy zdravotnických pracovníků. Podle kraje jsou platy vysoké a není je potřeba zvyšovat, to se ale nezakládá na pravdě a je to jen hra s čísly.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že průměrný plat sester v roce 2019 dosáhl 43 000 Kč, to je ale zkreslující, protože to zahrnuje množství přesčasů. Navíc, jak pro Zlínský deník uvedla odborářka a zdravotní sestra z Baťovy nemocnice Martina Hvozdenská, rozdíl mezi platem zdravotních sester ve fakultních nemocnicích a v krajské nemocnici je 10 000 Kč.

Zdravotní sestra ve Zlínském kraji tak dosáhne na průměrnou mzdu, ovšem pouze díky přesčasům, které ročně představují 100–150 hodin práce navíc.

Z čísel, ale i výpovědí zdravotníků je tak jasné, že nová nemocnice v Malenovicích řešení personální krize přinést nemůže. Skutečným důvodem nedostatku zdravotníků je to, že za práci ve státních nemocnicích získají mnohem více peněz, než v nemocnicích našeho kraje. Kromě toho tolik potřebné lidi odčerpávají i další sektory ekonomiky, například s nedostatkem lidí se potýkající strojírenství, kde mohou vystudované sestry a další pomocný personál získat stejné množství peněz při méně náročné práci.

Místo investice do nové nemocnice by tak měl Zlínský kraj zvolit levnější variantu rekonstrukce stávajícího areálu a ušetřené prostředky investovat do zlepšení platů a pracovních podmínek personálu. Toto je rozumná cesta ke zlepšení kvality krajského zdravotnictví, na které se shodují zdravotnické odbory i lékařská komora.